KSČM Ústecký kraj

www.kscm-usteckykraj.cz

Prosperující kraj, spokojení občané Chceme, aby kraj sloužil občanům
Napište nám Úvodní stránka Vypnout styly

Aktuálně

24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

V podzimních volbách 2017 (20. - 21.10.2017) kandiduji v Ústeckém kraji, na kandidátce KSČM do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V krátkosti Vám představím sebe, své osobní priority i vize, které bych chtěl velmi rád v této veřejné funkci prosadit.

celý článek »


24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

PLNĚNÍ SLIBŮ JE MOJÍ PRIORITOU S LIDMI PRO LIDI

celý článek »


24.7.2017

Volební anketní otázky

Ing. Jaroslav Kohout

celý článek »


24.7.2017

Ing. Josef Šenfeld

DŮSTOJNÝ ŽIVOT PRO VŠECHNY

celý článek »


24.5.2017

CYKLOŠTAFETA MÍRU

TEPLICE - 72. výročí osvobození v okrese Teplice jsme si připomenuli 8. května již 13. Cyklistickou štafetou míru.

celý článek »


starší příspěvky »

Vydělají na konjunktuře také zaměstnanci?

3.11.2016 17:03

Většina sdělovacích prostředků jásá. Nacházíme se v období konjuktury, kdy klesá nezaměstnanost a ekonomice se daří. Jde ale o kapitalistickou konjunkturu, která následuje po překonání krize.

Vydělávají ale na růstu hospodářství všichni, kteří se na něm podílejí? Zároveň totiž slyšíme stížnosti, že firmy nemohou sehnat dost pracovníků v některých profesích, jako jsou CNC operátoři, seřizovači, mechanici, elektrikáři, nástrojaři, vysokoškoláci z oborů strojního inženýrství nebo procesní technologie. Opravdu je příčinou pouze to, že by se mladým lidem nechtělo manuálně pracovat a jejich snem bylo teplé místečko v kanceláři? I vláda hovoří o tom, že umožní příjezd většího počtu pracovníků z Ukrajiny. Nedávný průzkum analytické společnosti CEEC Research mezi zhruba stovkou ředitelů strojírenských podniků v ČR zveřejněný v deníku E15 potvrdil, že sedm z deseti z nich pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zároveň ale zaznamenal tento poznatek: „Nejméně si ředitelé stěžují na nedostatek pracovníků vyššího managementu.“ I to naznačuje, že pověstný pes je zakopaný jinde, než si nářky na nezájem Čechů o uvedené profese připouštějí. Nikdo z těch, kdo chtějí přivážet pracovní sílu odjinud, neuvádí, kolik si u nich zaměstnanci vydělávají. Propast mezi „vyšším managementem“ a ostatními bývá hluboká.

 

Když odboráři spustili kampaň Konec levné práce, upozorňovali, že za 25 let jsme se dostali na úroveň 28% německých mezd. A 80% zaměstnanců je ani nedosahuje. Zatímco při zvyšování cen čehokoli slyšíme, že jsou nižší než ve vyspělých zemích EU a je třeba je „narovnat“, u platů se o tom často zdrženlivě mlčí. Přitom je důležité, co si mohou lidé za mzdu či důchod pořídit, zda vůbec pokrývá základní potřeby a výdaje na aspoň trochu zajímavé trávení volného času a dovolené. Při konjunktuře se tak zvyšují zisky firem, což se ale adekvátně nepromítá do vyššího růstu mezd. Proto ta snaha dovážet zaměstnance, kteří by alespoň zpočátku neměli velká očekávání.

 

Nejde ovšem o zanedbatelný problém, ale naopak o ohrožení celého hospodářství. Zisky jsou totiž stále méně investovány na našem území a v obrovských objemech putují za hranice do „mateřských“ centrál podniků. Děje se tak nejen snižováním základu daní za účasti houfu protřelých daňových poradců a vyplácením dividend. Vláda si neví rady s tím, jak zabránit odlivu peněz prostřednictvím bezúročných půjček, předražených součástek prodávaných českým „dcerám“ nebo účtováním drahých poradenských služeb. Na kulatém stolu pořádaném Úřadem vlády ČR již v říjnu roku 2014 přítomní ekonomové upozorňovali, že Česká republika je na 3. místě nejvyššího odlivu výnosů ze všech zemí EU. Tehdy uváděli, že odtud každý rok odteče 220 až 250 miliard korun. Jednou z nejúčinnějších cest, jak udržet zdroje na našem území, je při investicích posuzovat nikoli jen počet vytvořených pracovních míst, ale zejména objem mezd. Jejich zvyšování podněcuje domácí spotřebu a v konkrétních místech pomáhá v rozvoji i udržení malého a středního podnikání. Kdyby mnohé firmy místo nářků, že marně shánějí určité profese, podstatně zvýšily mzdy, možná by neměly tak vysoké zisky, ale o svou perspektivu by se v ČR nemusely bát. A technické obory by alespoň zčásti získaly zpět svou prestiž. Když slyším, že se mzdy zvyšují, vždy se ptám: Ale z jakého základu? Procenta růstu nic nevypovídají o tom, zda nejsou pořád příliš nízké. Tlak na zaměstnavatele i zvyšováním minimální mzdy, proti čemuž se vždy brání, i když žádná ohromující čísla, ani konkrétní případy krachů nakonec neuvádějí, tedy není jen nějakým „sociálním“ výmyslem. V kapitalismu konec konců jde o účinný nástroj k tomu, aby z práce vlastních občanů měli stát i oni sami větší užitek.

 

Josef Šenfeld, místopředseda výboru pro evropské záležitosti (KSČM)

 

 

 


© KSČM ÚSTECKÝ KRAJ - všechna práva vyhrazena
Code & HTML © Ing. Martin Žaloudek     Design & HTML © Roman Novotný