KSČM Ústecký kraj

www.kscm-usteckykraj.cz

Prosperující kraj, spokojení občané Chceme, aby kraj sloužil občanům
Napište nám Úvodní stránka Vypnout styly

Aktuálně

24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

V podzimních volbách 2017 (20. - 21.10.2017) kandiduji v Ústeckém kraji, na kandidátce KSČM do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V krátkosti Vám představím sebe, své osobní priority i vize, které bych chtěl velmi rád v této veřejné funkci prosadit.

celý článek »


24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

PLNĚNÍ SLIBŮ JE MOJÍ PRIORITOU S LIDMI PRO LIDI

celý článek »


24.7.2017

Volební anketní otázky

Ing. Jaroslav Kohout

celý článek »


24.7.2017

Ing. Josef Šenfeld

DŮSTOJNÝ ŽIVOT PRO VŠECHNY

celý článek »


24.5.2017

CYKLOŠTAFETA MÍRU

TEPLICE - 72. výročí osvobození v okrese Teplice jsme si připomenuli 8. května již 13. Cyklistickou štafetou míru.

celý článek »


starší příspěvky »

Jak se v minulosti a přítomnosti měnila výživa obyvatel a jejich bytové podmínky

11.4.2017 10:57

Srovnávání je metoda, kterou si svým způsobem osvojíme již v útlém mládí. Množství toho, co srovnáváme, přitom neustále narůstá. A najednou zjišťujeme, že je to metoda pro poznávání jevů a souvislostí. Jsme docela překvapeni, co všechno se dnes srovnává, jaké seznamy pořadí zemí, lidí a institucí v celosvětovém měřítku se dnes publikují.

Stačí několikrát kliknout a máte na obrazovce všech 188 zemí světa podle toho nebo onoho ukazatele. Tento pohled na svět je prostě v nás. A tak vzpomínáme, jak to bylo tehdy, když nám bylo tolik a tolik let, jak o několik desítek let později. Samozřejmě že do toho zahrnujeme své nejbližší, místo, kde a s kým jsme spolupracovali, až po pohled na dobu, v níž jsme žili. To všechno má místo i v politice. Jistě jste si všimli, že v době nejrůznějších výročí takových hodnocení i hodnotitelů přibývá.
Nedávno jsem v jednom týdeníku četl o tom, v čem jsme dnes na tom lépe než před rokem 1990. Autor psal o cenách zboží denní potřeby, které mu ve vztahu k průměrné mzdě vycházejí příznivěji než v minulosti. Až dospěl k cenám za bydlení. Připustil, že zde se situace nejeví stejně příznivě, ale pozornost tomu nevěnoval. Musel by říci, že rozdíly jsou podstatné, a to v neprospěch občana.
A tak člověka napadne: když přece od změn politického systému uplynulo více než čtvrtstoletí, po celou tu dobu lidé pracovali (jak jinak) a pokrok je vlastní každé době, je pochopitelné, že se věci mění k lepšímu. V průměru to určitě platí. Sociální problémy vznikají tehdy, jestliže se významnější část populace na výsledcích vzestupu nepodílí a sociální diferenciace společnosti se prohlubuje. I ten nejvyspělejší svět poskytuje dostatek důkazů o tom, že tomu tak je. V našem příspěvku si všimneme pouze dvou stránek podmínek života, ale podmínek podstatných: jak se měnila výživa obyvatel a jak jejich bytové podmínky.

Úspěchy zemědělství a potravinářství
To, že se výživa obyvatel za socialismu neustále zlepšovala, potvrzuje statistika o spotřebě nejdůležitějších zemědělských a potravinářských produktů z dílny Českého statistického úřadu. Jedná se o obiloviny, maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a brambory. Jejich pohyb v čase a změna struktury svědčí o tom, že dochází ke změnám. Nejvyšší stabilitu ve spotřebě v čase vykazuje mléko a mléčné výrobky, změny zaznamenaly obiloviny a především brambory na straně jedné a maso a vejce na straně druhé. Za výrazný znak ve změně kvality spotřeby lze určitě považovat zvýšení spotřeby masa a vajec, na druhé straně pokles spotřeby brambor a obilovin. Jistě to není náhoda, že jedním ze znaků dnešní chudoby je právě spotřeba masa - mnozí ho nemohou mít tak často, jako většinová populace. Tím důvodem je samozřejmě nižší kupní schopnost chudých rodin.
Číselně lze změny ve spotřebě zemědělských a potravinářských produktů za čtyři desetiletí budování socialismu vyjádřit takto: spotřeba masa na obyvatele vzrostla ze 49 na 97 kg, tj. na dvojnásobek. V podstatě totéž platí pro spotřebu vajec - vzestup ze 181 na 336 kusů, tj. o 86 %. U mléka a mléčných výrobků lze mluvit o spotřebě, která se příliš nezměnila - zvýšení z 228 a 260 litrů není významná. Co se ale změnilo podstatně, byla výroba mléčných výrobků a jejich sortiment.
Na druhé straně poklesla spotřeba obilovin o 20 procent (ze 194 na 156 kg) a brambor dokonce až na polovinu (ze 145 na 70 kg). A jak jsme na tom byli koncem osmdesátých let ve srovnání se západním světem? Z důvodů, o kterých již zde byla řeč, se stačí omezit na spotřebu masa. Máme o tom spolehlivé údaje: tak zatím co u nás spotřeba na osobu činila téměř 100 kg, v Německé spolkové republice, ve Francii, Belgii a Dánsku to bylo jenom o něco více. Rozdíl byl poměrně malý. Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi jsme byli na tom nejlépe.
Na závěr snad ještě jednu poznámku ke spotřebě mléka a mléčných výrobků. Z přehledu je zřejmé, že jejich nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v letech osmdesátých. Starší generace si nemůže nevzpomenout na všechny ty změny, které provázely sortiment produkce, její balení i prodej: od nalévání z konve do vlastní bandasky kupujícího, jak se to dělo až do začátku šedesátých let, a poté následovalo rozšiřování sortimentu, ale i balení výrobků. Jak si nevzpomenout na mléčné bary v městech, které určitě netrpěly nedostatkem kupujících; na jeden z nich i v horní části Václavského náměstí. V osmdesátých letech jste si mohli vybrat z mnoha desítek druhů sýrů. A jak nepřipomenout známé slogany »Mléko ničím nenahradíš«, »Zdraví sílu najdeš v sýru«. Je pochopitelné, že za tím vším byl úspěšný vývoj našeho zemědělství a potravinářství, ale i celé československé ekonomiky.

Neskutečný rozsah bytové výstavby
Bytové poměry těsně po skončení druhé světové války nejenom u nás nelze hodnotit jinak než jako krizové. Příliš mnoho let měly evropské země jiné starosti a zřejmě ani předválečný stav v tomto směru nebyl nejpříznivější. Jeden z autorů tohoto příspěvku jako venkovan, který v polovině padesátých let zahájil profesní dráhu v Praze, byl očitým svědkem nebývalých změn. A vše to, co probíhalo v hlavním městě, bylo příznačné pro celou zemi. V roce 1958 tehdejší stranické a vládní orgány rozhodly o bytové výstavbě v rozsahu, který neměl dosud obdoby. A podstatné je to, že se realizovala, vešla do života. Dodnes jsou a ještě mnoho desítek let zůstanou bytové domy památníkem na tehdejších několik desítek let.
Ten neskutečný rozsah bytové výstavby si samozřejmě vyžádal velké investice do podniků pro výrobu stavebních materiálů, dopravních prostředků a nejrůznějších mechanismů. A protože se stavělo většinou »na zelené louce«, kde vznikala nová sídliště, bylo třeba postavit infrastrukturu - silnice, ve velkých městech tramvajové tratě, chodníky, rozvody vody, plynu, elektřiny. Sídliště představovala ucelené jednotky, kde začínaly žít desetitisíce především mladých rodin, bylo zapotřebí postavit školy, obchody, domy služeb, zdravotní střediska. Bez funkční ekonomiky by to nebylo možné.
Kde se vzala tak velká potřeba nových bytů, vždyť těch necelých deset milionů lidí v České republice na začátku šedesátých let někde bydlelo. Je ovšem známo, že rozvoj průmyslu si vyžádal velký pohyb lidí, zejména ve směru venkov - město. Druhý důvod, a zdá se, že rozhodující, spočíval v tom, že v mnoha městských bytech žilo často více lidí, než to odpovídalo jejich ploše. Žilo se velmi skromně i na ubytovnách podniků, začínající učitelé vysokých škol bydleli na kolejích atd. Výstavba z let 1961-1990 poskytla, jak bylo uvedeno, téměř dva miliony bytů napojených na teplárny a samozřejmě na vodovody, plyn a elektřinu.
Dnes se nám to všechno jeví jako samozřejmé. Ale až na výjimky tomu tak nebylo. Počet obyvatel v ČR se za uvedených třicet let zvýšil o 720 tisíc, tj. o 7,5 %. Do nových bytů se nastěhovalo nejméně pět milionů lidí (počítáme-li na jednu převážně mladou rodinu v průměru 2,5 osoby). Kvalita života se změnila nejenom těm v nových bytech (velmi mnoho lidí se ocitlo v bytech, kde poprvé v životě měli vanu, o ústředním topení ani nemluvě), ale i těm ostatním v původních bytech - najednou měli pro sebe daleko více prostoru.
Bytová výstavba v socialistickém období představovala ohromné dílo, které přispělo ke zkvalitnění života velkého počtu obyvatel. Snad nejvýstižněji ho zhodnotil známý český filozof Erazim Kohák, když v červnu roku 2014 v rozhovoru pro literární přílohu Práva Salon uvedl: »Chodov je sídliště ze starého režimu, který se ještě staral o lidi, nejen o zisk... podívejte se sama - magistrálu máme nedaleko, ale oddělili ji od nás kopcem, takže je tu ticho... Na starém režimu bylo mnoho zlého, ale také mnoho pozitivního. V exilu jsem si to nemohl přiznat, teď to nemohu popřít... díky panelákům se podařilo vyřešit krizi neskutečných rozměrů. A právě na takovém panelákovém sídlišti bydlím už dvacet čtyři let.« Jsme přesvědčeni, že význam bytové výstavby z let 1961-1990 nebyl dodnes náležitě doceněn.

Podávejme věrný obraz minulosti
Bylo by správné tu kterou dobu hodnotit především podle toho, co přinesla ve srovnání s tím, co zde bylo, na co se navazovalo a jak to zlepšilo životní podmínky většiny občanů. Jsou-li použity údaje ze správných pramenů a k tomu vzpomínky žijících svědků doby, bude náš obraz o tom, co bylo, věrný. V současné politice se takový přístup občas těžko prosazuje, ale v úsilí zaměřeném tímto směrem nelze polevovat - občas bývá i úspěšné.

Dimitrij CHOMA, emeritní profesor
Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)
Haló noviny 6.4.2017

 

 

 

© KSČM ÚSTECKÝ KRAJ - všechna práva vyhrazena
Code & HTML © Ing. Martin Žaloudek     Design & HTML © Roman Novotný