KSČM Ústecký kraj

www.kscm-usteckykraj.cz

Prosperující kraj, spokojení občané Chceme, aby kraj sloužil občanům
Napište nám Úvodní stránka Vypnout styly

Aktuálně

28.8.2017

Vatra k SNP

V sobotu 26. srpna se na koupališti v Duchcově konala 24. Vatra k 73. výročí SNP. Význam SNP připomenul předseda MV KSČM Duchcov Petr Kňourek.

celý článek »


24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

V podzimních volbách 2017 (20. - 21.10.2017) kandiduji v Ústeckém kraji, na kandidátce KSČM do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V krátkosti Vám představím sebe, své osobní priority i vize, které bych chtěl velmi rád v této veřejné funkci prosadit.

celý článek »


24.7.2017

Ing. Jaroslav Kohout

PLNĚNÍ SLIBŮ JE MOJÍ PRIORITOU S LIDMI PRO LIDI

celý článek »


24.7.2017

Volební anketní otázky

Ing. Jaroslav Kohout

celý článek »


24.7.2017

Ing. Josef Šenfeld

DŮSTOJNÝ ŽIVOT PRO VŠECHNY

celý článek »


starší příspěvky »

Jsem pro obnovení přísných norem kvality potravin a zabránění dovozům nekvalitní živočišné a rostlinné produkce

28.8.2017 19:20

Rozhovor s poslancem Josefem Šenfeldem

Máslo zdražilo skokově na padesát korun. Proč?

V červnu dosáhla cena másla svého rekordního maxima. K 13. červnu vzrostla na 187,50 Kč za kilogram. To je cca 47 Kč za čtvrtkilové balení.

Tím důvodem podle mne bylo, že vzrostla poptávka, a proti tomu se mírně snížila výroba másla v EU. Ta za prvních pět měsíců letošního roku klesla o 6,5 procenta proti stejnému období roku 2016. Na tuto situaci obchodníci a mlékárny velmi rychle zareagovali a cena másla se vyšroubovala na historické maximum.

Současná cena másla u nás je tak dána především nárůstem marže, kterou si obchod a mlékárny určují. Zemědělci z toho však mnoho nemají.

Navyšování ceny másla je těžko pochopitelné v kontextu vykázaného zisku mlékáren za rok 2016, tj. v době mléčné krize, která nastala poté, co Rusko vyhlásilo embargo na dovoz mléčných výrobků.

Jak to bylo s produkcí másla před rokem 1989? Proč se tehdy také nezdražovalo?

V poválečném období jsme v roce 1973 v zahraničním obchodu s mlékem a mléčnými výrobky poprvé vykázali aktivní bilanci. Byla centrálně stanovena společenská objednávka s cílem zajistit odpovídající výživu obyvatelstva. Tomu odpovídalo i centrální stanovení výkupních cen mléka a prodejních cen mléčných výrobků. Mléčné výrobky a jejich ceny nebyly v rukách mlékáren a prodejců potravin.

Já, nezemědělec, jsem byl před Listopadem hrdý na to, že naše zemědělství dokázalo zajistit většinovou soběstačnost v potravinách. Proč to tehdy mohlo dokázat?

I já jsem hrdý na to, že jsme před rokem 1989 dokázali většinově zabezpečovat výživu obyvatelstva kvalitními potravinami. A proč to tak bylo? Pokrok šel významně dopředu. Velmi se zvyšovala produktivita práce, především rychlou aplikací vědy a výzkumu do praxe. Úkolem zemědělců bylo vyrobit plánované množství kvalitních potravin. Vláda zaručovala jejich odbyt. Dnes není nejdůležitější vyrobit, ale prodat a o normované kvalitě můžeme vést jen diskuse.

Přece jen se ptám: A proč to nedokáže současné zemědělství?

Myslím, že současné zemědělství by to dokázalo. Bohužel je vystavené neúprosnému tržnímu prostředí doma i v EU a také nekalým obchodním praktikám. Podpora vlády je malá, nemáme konkurenceschopný zpracovatelský průmysl, obchod ovládají zahraniční obchodní řetězce.

Naši zemědělci musí produkovat komodity, které přinášejí zisk. To v jiných zemích není. Například na jaře jsou u nás vidět žlutá pole kvetoucí řepky, ale v sousedních zemích v takové míře žlutou barvu neuvidíte.

Zatím jsme mluvili o másle, ale i další potravinářské výrobky zdražují. Proč i ty ostatní?

Ano, zdražují, na to je jednoduchá odpověď – zisk je na prvním místě. Blaho spotřebitelů je v pozadí. Ale je tu ještě několik jiných praktik producentů a prodejců: snižující se kvalita a také snižující se objemy nebo množství stejných výrobků za stejnou cenu.

Můžeme se nějak chránit proti síle řetězců, které sem k nám posílají zboží odjinud, přitom ne vždy kvalitní, ale které zároveň vytlačují naše potraviny z trhu?

Proti síle především zahraničních řetězců se můžeme bránit jen složitě. Je tady zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ale ty paragrafy jsou zakroucené a často tak vznikají složité právní případy. Řetězce si mohou dovolit dobré právníky a o to je pak složitější domáhat se práv pro zemědělce.

Je na vládě, aby vyhodnocovala aplikační praxi uvedeného zákona, a nejen jeho, a činila další nutná opatření pro posílení postavení zemědělských producentů.

V jiných zemích EU nedovolili tak vysoký podíl zahraničních řetězců na svém území. Je otázkou, zda je možné dodatečně přijmout jistá omezení.

A jak ovlivní náš trh bezcelní smlouva EU s Kanadou a případná stejná smlouva s USA?

Co se týká smlouvy CETA, Komplexní hospodářské a obchodní dohody (EU – Kanada), aktuální obchodní výměna zemědělské a potravinářské produkce je velmi nízká. Určitou hrozbou může být dovoz pšenice, olejnatých semen, hovězího dobytka a hovězího masa. Dopad do struktury vzájemného agrárního zahraničního obchodu bude velmi malý. V současné době má být dohoda CETA jakýmsi záložním plánem, jak umést cestu právě kontroverzní dohodě TTIP, neboť jsou si z velké části podobné. Tato známější a také potají připravovaná smlouva mezi EU a USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je veřejnosti poměrně známá a budí natolik silné kontroverze, že její rychlé schválení se oddaluje. U obou smluv je tady mimo jiné obava, že z evropského trhu může být problematické vylučování produktů a postupů, které by mohly ohrozit zdraví spotřebitelů, pracovníků, hospodářských zvířat a ohrozit životní prostředí.

A co sankce proti Rusku? Jak ty se dotýkají českých zemědělců a vlastně i spotřebitelů?

Do Ruska z veškerého agrárního obchodu zboží vyváží Česká republika 1,3 procenta, nadále navzdory embargu. Již jsem zde uvedl, že i přes mléčnou krizi si mlékárny dokázaly udržet výši zisku, dokonce za minulý rok většina hlásila navýšení zisku oproti roku minulému. Každopádně toto opatření není dobré a spíše bych řekl, že jsme si dali gól do vlastní branky.

Po ukončení sankcí se budeme těžko vracet na ruský trh, ten musel reagovat a zabezpečit si produkty z jiných zdrojů.

Co by prosazovali komunisté, kdyby o tom mohli rozhodovat?

Je toho mnoho. Například zrovnoprávnění podmínek pro domácí potravinářskou produkci a posílení potravinové bezpečnosti a soběstačnosti. Obnovení přísných norem kvality potravin – zabránit dovozům nekvalitní živočišné a rostlinné produkce do ČR. Posílení úlohy Celní správy, Státní veterinární správy a České obchodní inspekce při kontrole dovozu a prodeje potravin. Výrazné posílení národních dotačních zdrojů pro rozvoj zemědělské prvovýroby. Zpřísnění podmínek obchodování s půdou, aby půda byla použita k základním účelům, a tak omezení spekulativních nákupů. Zásadní zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu, zejména před jeho snižováním v důsledku záboru půdy, vytvoření dotačního a daňového zvýhodnění při výstavbě na již zastavěných a nevyužívaných plochách.

Jaroslav KOJZAR, Haló noviny 28.8.2017


© KSČM ÚSTECKÝ KRAJ - všechna práva vyhrazena
Code & HTML © Ing. Martin Žaloudek     Design & HTML © Roman Novotný